můj

See also: muj

Czech

Etymology

From Old Czech mój, from Proto-Slavic *mojь .

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmuːj]
  • audio(file)
  • Hyphenation: můj

Pronoun

můj

  1. (possessive) my, mine

Declension
Declension of můj
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative můj můj má, moje mé, moje
genitive mého mého mé, mojí mého
dative mému mému mé, mojí mému
accusative mého můj mou, moji mé, moje
vocative můj můj má, moje mé, moje
locative mém mém mé, mojí mém
instrumental mým mým mou, mojí mým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative mí, moji mé, moje mé, moje má, moje
genitive mých mých mých mých
dative mým mým mým mým
accusative mé, moje mé, moje mé, moje má, moje
vocative mí, moji mé, moje mé, moje má, moje
locative mých mých mých mých
instrumental mými mými mými mými

See also

Further reading
  • můj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • můj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • můj in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.