konec

See also: конец

Czech

Etymology

From Old Czech konec, from Proto-Slavic *konьcь.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkonɛt͡s]
  • (file)

Noun

konec m inan

  1. end (extreme part)
    Na konci osmdesátých let se postupně rozpadá takzvaný východní blok.At the end of the 1980s, the so-called Eastern Bloc gradually disintegrated.
    konec chemického posypu
  2. (dated) end (purpose)
    • 1923, Zákon na ochranu republiky:
      Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,...
      (please add an English translation of this quote)

Declension

Antonyms

Further reading

  • konec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • konec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • konec in Internetová jazyková příručka

Serbo-Croatian

Etymology

From Proto-Slavic *konьcь.

Noun

konec m (Cyrillic spelling конец)

  1. (Kajkavian) end
  2. (Kajkavian) thread

Slovene

Etymology

From Proto-Slavic *konьcь.

Pronunciation

  • IPA(key): /kɔ̀ːnət͡s/

Noun

kónəc m inan

  1. end (extreme part)
  2. part
    Na drugem koncu sveta.On the other side of the world.
  3. tip (of one's tongue)

Inflection

Masculine inan., soft o-stem
nom. sing. kônec
gen. sing. kônca
singular dual plural
nominative
(imenovȃlnik)
kônec kônca kônci
genitive
(rodȋlnik)
kônca kôncev kôncev
dative
(dajȃlnik)
kôncu kôncema kôncem
accusative
(tožȋlnik)
kônec kônca kônce
locative
(mẹ̑stnik)
kôncu kôncih kôncih
instrumental
(orọ̑dnik)
kôncem kôncema kônci

Antonyms

Further reading

  • konec”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.