vyslanec

Czech

Etymology

From vyslán +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɪslanɛt͡s]

Noun

vyslanec m anim (feminine vyslankyně)

  1. envoy (an adult male human)
  2. delegate

Declension
Declension of vyslanec
singular plural
nominative vyslanec vyslanci, vyslancové
genitive vyslance vyslanců
dative vyslanci, vyslancovi vyslancům
accusative vyslance vyslance
vocative vyslanče vyslanci, vyslancové
locative vyslanci, vyslancovi vyslancích
instrumental vyslancem vyslanci

Derived terms

Further reading
  • vyslanec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vyslanec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.