vůdce

Czech

Etymology

From Old Czech vódcě, from vodit +‎ -ce.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvuːtt͡sɛ]
  • Audio(file)
  • Hyphenation: vůd‧ce

Noun

vůdce m anim (feminine vůdkyně)

  1. leader

Declension
Declension of vůdce
singular plural
nominative vůdce vůdci, vůdcové
genitive vůdce vůdců
dative vůdci, vůdcovi vůdcům
accusative vůdce vůdce
vocative vůdce vůdci, vůdcové
locative vůdci, vůdcovi vůdcích
instrumental vůdcem vůdci

Derived terms

Further reading
  • vůdce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vůdce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vůdce in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.