titulní

Czech

Etymology

From titul +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈtɪtulɲiː]

Adjective

titulní

  1. (relational) title

Declension
Declension of titulní
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative titulní
genitive titulního titulní titulního
dative titulnímu titulní titulnímu
accusative titulního titulní
vocative titulní
locative titulním titulní titulním
instrumental titulním titulní titulním
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative titulní
genitive titulních
dative titulním
accusative titulní
vocative titulní
locative titulních
instrumental titulními

Further reading
  • titulní in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • titulní in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.