příkaz

See also: prikaz

Czech

Etymology

Deverbal from přikázat

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːkas]
  • Audio(file)

Noun

příkaz m inan

  1. command, order
    dostat příkaz ― to get an order

Declension
Declension of příkaz
singular plural
nominative příkaz příkazové, příkazi
genitive příkaze příkazů
dative příkazovi, příkazi příkazům
accusative příkaze příkaze
vocative příkazi příkazové, příkazi
locative příkazovi, příkazi příkazích
instrumental příkazem příkazi

Antonyms

Derived terms

Further reading
  • příkaz in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • příkaz in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • příkaz in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.