koník

See also: konik

Czech

Etymology

kůň +‎ -ík

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkoɲiːk]

Noun

koník m anim

  1. Diminutive of kůň.
  2. little horse
    mořský koník ― sea horse

Declension
Declension of koník
singular plural
nominative koník koníkové, koníci
genitive koníka koníků
dative koníkovi, koníku koníkům
accusative koníka koníky
vocative koníku koníkové, koníci
locative koníkovi, koníku konících, koníkach
instrumental koníkem koníky

See also

Further reading
  • koník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • koník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • koník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.