kohout

See also: Kohout

Czech
Kohout

Etymology

From Old Czech kohút. Inherited from Proto-Slavic *kokotъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkoɦou̯t]
  • Rhymes: -out
  • Hyphenation: ko‧hout

Noun

kohout m anim

  1. cock, rooster

Declension
Declension of kohout
singular plural
nominative kohout kohouti, kohoutové
genitive kohouta kohoutů
dative kohoutu, kohoutovi kohoutům
accusative kohouta kohouty
vocative kohoute kohouti, kohoutové
locative kohoutu, kohoutovi kohoutech
instrumental kohoutem kohouty

Noun

kohout m inan

  1. tap, faucet

Declension
Declension of kohout
singular plural
nominative kohout kohouty
genitive kohoutu kohoutů
dative kohoutu kohoutům
accusative kohout kohouty
vocative kohoute kohouty
locative kohoutu kohoutech
instrumental kohoutem kohouty

Derived terms

See also

Further reading
  • kohout in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kohout in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kohout in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.