jistota

Czech

Etymology

From jistý +‎ -ota.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈjɪstota]

Noun

jistota f

certainty
jen pro jistotu. ― just to be safe. Just in case
security

Declension

Declension of jistota

	singular	plural
nominative	jistota	jistoty
genitive	jistoty	jistot
dative	jistotě	jistotám
accusative	jistotu	jistoty
vocative	jistoto	jistoty
locative	jistotě	jistotách
instrumental	jistotou	jistotami

Antonyms

nejistota f

See also

bezpečnost f
jistě

Further reading

jistota in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
jistota in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
jistota in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.