hlasatel

Czech

Etymology

From hlásat +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦlasatɛl]

Noun

hlasatel m anim (feminine hlasatelka)

  1. newsreader
  2. proponent, exponent, apostle

Declension
Declension of hlasatel
singular plural
nominative hlasatel hlasatelé
genitive hlasatele hlasatelů
dative hlasatelovi, hlasateli hlasatelům
accusative hlasatele hlasatele
vocative hlasateli hlasatelé
locative hlasatelovi, hlasateli hlasatelích
instrumental hlasatelem hlasateli
  • hlasatelský

Further reading
  • hlasatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hlasatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hlasatel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.