hřídel

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *grędelь. Cognate with Polish grządziel, Serbo-Croatian grédelj, Russian грядиль (grjadilʹ).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦr̝iːdɛl]
  • Rhymes: -iːdɛl

Noun

hřídel f

  1. shaft, driveshaft
    hnací hřídel ― primary shaft

Declension
Declension of hřídel
singular plural
nominative hřídel hřídely
genitive hřídelu hřídelů
dative hřídelu hřídelům
accusative hřídel hřídely
vocative hřídele hřídely
locative hřídelu, hřídele hřídelech
instrumental hřídelem hřídely
  • hřídelový
  • hřídelík

Further reading
  • hřídel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hřídel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.