důstojník

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): /ˈduːstojɲiːk/

Noun

důstojník m

  1. officer (military, police etc)

Declension
Declension of důstojník
singular plural
nominative důstojník důstojníkové, důstojníci
genitive důstojníka důstojníků
dative důstojníkovi, důstojníku důstojníkům
accusative důstojníka důstojníky
vocative důstojníku důstojníkové, důstojníci
locative důstojníkovi, důstojníku důstojnících, důstojníkach
instrumental důstojníkem důstojníky

Further reading
  • důstojník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • důstojník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.