bránice

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbraːɲɪt͡sɛ]

Noun

bránice f

  1. (anatomy) diaphragm

Declension
Declension of bránice
singular plural
nominative bránice bránice
genitive bránice bránic
dative bránici bránicím
accusative bránici bránice
vocative bránice bránice
locative bránici bránicích
instrumental bránicí bránicemi

Further reading
  • bránice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bránice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bránice in Internetová jazyková příručka

Slovak

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbraːnit͡se]

Noun

bránice

  1. inflection of bránica:
    1. genitive singular
    2. nominative/accusative plural
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.