ženich

See also: ženích

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *ženixъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʒɛɲɪx]

Noun

ženich m

  1. bridegroom, groom

Declension
Declension of ženich
singular plural
nominative ženich ženiši, ženichové
genitive ženicha ženichů
dative ženichu, ženichovi ženichům
accusative ženicha ženichy
vocative ženichu ženiši, ženichové
locative ženichu, ženichovi ženiších
instrumental ženichem ženichy

Antonyms

Further reading
  • ženich in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ženich in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ženich in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.